29. 8. 2026 Sokolovská 50

Na začátku byly velký voči a představa, že letos by to konečně na ten Krudum mohlo vyjít. Jenomže je to daleko – no, lehce přes 20 kiláčků - a to by naše ženský neušly a nakonec bych to stejně šel sám. To by byla krása …!

Aby byla šance, že nás půjde víc, volíme dvanáctku ze Šindelové do Oloví. Navrch na ní slibujou v Šindelové prohlídku vysoké pece. Je rozhodnuto.

Na nádraží jsem v hale sám, kupuju jízdenku a registruju Alenu s Jarkou v bufetu.

"Máte lístky?"

"Ne, proč?"

Ach jo! Hlavně že mají kafe …

Nakonec jsme čtyři a Lída s kamarádkou Lenkou se do Sokolova dostávají po vlastní ose. Takže šest. A s Erichem, který dorazil s kolem z opačné strany, sedm. Ale on si stejně pojede po svém.

Na nádraží v Sokolově vyřizujeme prezentaci a ládujeme se do pořadatelského autobusu. V Šindelové neprozřetelně zastavujeme u řeznictví, lidi větří a k vysoké peci nás pokračuje už jen půlka. Nakonec se přece jenom slézáme a meteorolog pan Kovařík nám prý o ní něco poví. Mluví skvěle, mluví dlouho a chce za to dvacku. Protože leckdo dává víc, nechávám mu pade a ušetřenou dvacku odkládám do kasičky na příspěvky. No co, Hartenberg mě stojí víc …!

Konečně se kolem rybníka vymotáváme ze Šidelové a ženský začínají vařit. Při guláši míjíme zámeček Favorit a při štrůdlu odbočku ze silnice. Jenom Alena si asi odskočila pro mouku a všimla si.

V Jindřichovicích ženský pádí ke kontrole. Mají tam razítka, chleba se škvarkama a v hospodě pivo. To je chvilku zdrží, takže mám čas fotit – zámek, pěkný baráky, kostel.

Z Jindřichovic bychom podle popisu měli jít po modré přes Loučnou, Alena se ale chlubí, že jí Pepa Ticha poradil jít po neznačené "Tichovské" cestě. Nacházíme ji za Jindřichovicemi na konci festivalové louky – zpočátku nic moc, po chvilce se z ní ale klube pohodlná skoro vrstevnicová lesní cesta. Oživení přináší přechod přítoku Novodvorského potoka – většinou ho absolvujeme jako lidi po dvou, jen Alena to zkouší jako had. Jak že mu to přikázal Bůh? "Polezeš po břiše, po všechny dny svého života žrát budeš prach!" Tak príma zábavu!

Po delší době pak už bez větších příhod docházíme do civilizace. I když … zpočátku to vypadá na civilizaci hóóódně východní. V Oloví vycházíme kousek od benzínky a po dotazu u místních už bez problémů nacházíme kulturní dům a tím i cíl.

Dáváme si něco na žížeň i na hlad a ženský se začínají chlubit, kolik že jim to ty mobily a hodinky na těch dvanácti kilákách nalhaly. 17! 18!! 20!!! Abychom se moc nezakecali, začíná vyřvávat muzika. Bavit se při tom moc nedá, tak začínají vytáčet. Tolik energie po "dvacítce"?

Tak to jsme klidně mohli jít na Krudum!