6. 4. 2024 Čištění řeky Ohře

Podle ekonomické teorie vzácnosti se lidi snaží získat především to, čeho je málo. Prostě se po tom můžou utlouct. Pak je ovšem s podivem, že naše ženský pohrdly Čištěním Ohře, které je jednou za rok, a vyrazily do Nejdku. Přitom Nejdek jim neuteče, tam můžou jet 365 dní v roce. Letos dokonce 366. Že by ekonomičtí teoretikové někde udělali chybu?

Vymetená obloha slibuje nádherný den. Po osmé nakládám auto, vyzvedávám Pavla a v 8:30 jsme na značkách. Letos včas, přesto ne první – z MASky nejen že tu už jsou, oni už mají i vybaleno. Dodáváme stan a stůl a pomáháme na něj přesunout vše potřebné – rukavice, pytle pití, sušenky, trička. Zas tak moc toho není, většinu toho už mají pro předem přihlášené připravené v krabicích, takže na stůl toho zase tolik nepřijde.

A už jsou tady! Děti a vychovatelky z dětského domova, 6. ZŠ, skauti. A do toho mumraje se proplétají ti, kteří se sice předem nehlásili, ale nedalo jim to a přišli s úklidem pomoct. Včetně tří našich členek.

Děti většinou vyrážejí uklízet po pravém břehu přehrady směrem k bývalé Myslivně a dál až ke kempu v Podhoří. Uklízí se tu každoročně, ale podle MASky to stále smysl má. "Hele, ten si spletl směr!" nezapomíná kdosi pohotově naprášit Láďu Maga. Nespletl, jen jsme ho poslali poklidit od vlakové zastávky k podjezdu pod tratí, tam určitě nasbírá víc.

V půl desáté máme všechny vybavené, odbavené a odeslané do terénu. Balíme a protože ani letos kemp v Podhoří nefunguje, přejíždíme do vodáckého tábořiště v Chocovicích. To funguje už několik let k naší úplné spokojenosti. Určitě sem dorazí ti, kteří uklízeli od Chebu po proudu řeky a možná i někteří z chebských. Každopádně pro všechny tu MAS 21 připravila občerstvení spojené s pečením buřtů.

Domlouvám se s Pavlem, bereme pytle a vydáváme se taky něco poklidit – Pavel prošmejdí pangejty směrem k Tršnicím, já se vydávám k mostu do Chocovic. Tohle místo nikdy nezklame.

Nezklamalo ani letos, kousek po proudu objevuju na břehu několik polorozpadlých pytlů plných svinčíku. Na pomoc přišel ještě pán s dcerkou, co jde, odnášíme k bráně kempu, zbytek vyzobáváme do našeho pytle a transportujeme k předchozímu.

Beru druhý pytel a ještě procházím proti proudu kus pravého břehu. Je vedro, brzo toho mám dost, radši fotím. Řeku i toho sběrače na protějším břehu. "Hele, Pavel!"

Za chvíli se scházíme v kempu a protože Pavel má na odpoledne ještě nějaké plány, dáváme si buřtíka a před polednem mizíme. Ne po anglicku, "Ahoj!" jsme kolegům řekli.

Pavla vysazuju ve městě, doma vykrámovávám auto a po obědě bych měl umýt nádobí. To je u mě taky vzácnost. Jenže se mi nechce a končím na gauči. Jsem línej.

….

To je ono! Ekonomická teorie je v pořádku, to jen naše ženský jsou líný!!

.